Vítejte na stránkách Městského výboru Komunistické strany Čech a Moravy v Havířově. Jsme rádi, že jste naše stránky navštívili. KSČM je demokratickou politickou stranou, politickým cílem je socialismus, demokratická společnost svobodných a rovnoprávných lidí. Usilujeme o důstojný život všech občanů naší země, hájíme zájmy neprivilegovaných občanů.
Pokud Vás naše stránky zaujaly a cítíte potřebu si některé věci osvětlit, kontaktujte nás na webu, telefonicky nebo osobní návštěvou.
Přijďte mezi nás, přijďte nám pomáhat v úsilí o sociálně spravedlivější společnost.
Těšíme se na vás všechny bez rozdílu profese a vzdělání.
Únor
Letošní začátek února nám snad nechá chvíli oddechnout od protikomunistické masáže, jakou jsme zažívali v závěru loňského roku v souvislosti s výročím 17. listopadu.
Nebude to ale trvat dlouho, protože se blíží 25. únor a veřejnoprávní media jistě opět spustí ten svůj černobílý výklad toho, co všechno špatně komunisté za 40 let vykonali.
Seriozní historici vědí, že období od konce 2. světové války v našich zemích bylo tak složité, že byla jen otázka času, kdy se situace vyhrotí.
V poválečném období zde najednou žili lidé, kteří se vrátili z koncentračních táborů či nucených prací, pozůstalí po těch, kteří se nevrátili, ale rovněž i ti, kdož po atentátu na Hendricha zaplnili v černých kravatách pražská náměstí při pietě za jeho smrt. Vedle těch, kdož pomáhali protinacistickému odboji, zde byli i kolaboranti a donášeči a ti, kdož se jakýmkoliv způsobem spolupráce s Němci snažili udržet svou živnost či postavení.
To velmi hmatatelně rozdělovalo společnost a projevilo se i v politickém vývoji. Vítězství komunistů v prvních volbách po válce nebylo náhodné. Jejich postoje v době Mnichova i za protinacistického odboje byly jednoznačné. Proto také přinesli za války největší oběti. Prameny uvádějí, že po Židech (asi 70 tisíc obětí) byli u nás druhou nejvíce postiženou skupinou (25 – 30 tisíc). Logická byla také orientace na Sovětský svaz. Pro Československou společnost byla nepřijatelná orientace na ty, kdož nás před 10ti léty zradili. Kam jsme se tedy měli obrátit? Tyto skutečnosti se výrazně vryly do myšlení lidí v poválečném období.
Situace tedy nazrávala ze dne na den, protože v létě 1948 měly být opět volby. Ústavodárnému Národnímu shromáždění končil totiž mandát v červnu. Nálada ve společnosti signalizovala, že volby opět vyhrají komunisté. Pokus o puč pravicových ministrů nevyšel. Neměli schopné a důvěryhodné osobnosti. Ty měla v té době KSČ a proto uspěla. Předložila včas návrh Ústavy a ten byl zákonodárným sborem schválen. Žádná jiná politická strana nebyla schopna přijít s konstruktivním návrhem!
Poúnorový vývoj v naší zemi znamená rychlé zacelení válečných škod a nebývalý hospodářský rozvoj. Během 15-ti let byl vyřešen bytový problém, byla provedena industrializace země (např. elektrárny, přehrady, elektrifikace železnic), ale hlavně byly odstraněny sociální rozdíly - zabezpečení občanů v případě nemoci a stáří, bezplatný přístup ke vzdělání.
V tomto období překotného rozvoje se strana dopustila i řady chyb, které dnes antikomunisté používají jako klacek na celé komunistické a socialistické dění. Jistě jsou věci, pro které se těžce hledá omluva, ale co je podstatné, komunisté se z toho poučili a dokázali tam, kde to šlo, poškozené rehabilitovat a řídit se tím do budoucna. Smutné na hodnocení těchto událostí je to, že se jej novodobí historici i politici, kteří tuto dobu nezažili, snaží vykládat z pohledu, který má daleko do tehdejší reality.
JUDr. Bronislav Bujok, Havířov
